Slovensko 2018

Ačkoli západ Evropy mám projetý křížem krážem, východ včetně našich sousedů Slováků jsem zatím tristně vynechával. To jsem chtěl změnit letos.

Cestu jsem nechtěl do detailu plánovat, rámcově jsem věděl kam vyrazíme, ale detaily jsem nechal na aktuální náladě. K bydlení nám posloužil B(o)urák (VW T4) v prozatím dosti punkové úpravě (rozuměj postel, záclonky, vařič, gril, skládací stolek a židle).

Z Prahy to ubíhalo poměrně rychle, první zastávku jsme měli ve Frýdku Místku. Tam jsme dorazili dost pozdě večer, tak jsme zaparkovali vedle Kauflandu, doběhli na večeři do Radegastovny (doporučuji) a spát.

Ráno jsme se jali navštívit výrobnu Marlenky (ideální snídaně). Odpoledne jsem chtěl do pivovaru, bohužel jsem se nepodíval pořádně a zjistil jsem, že ve středu prohlídky nejsou. Zatlačil jsem slzu a vymyslel náhradní program. Návštěva Kopřivnice, muzea Tatry a Emila Zátopka byla nakonec náhradou přinejmenším srovnatelnou. Naproti muzeu je výborná restaurace Můj svět. Oběd tam byl parádní. Když už je člověk v Kopřivnici, musí navštívit Štramberk a ochutnat jejich specialitu Štramberské uši. Jde o jakousi zamotanou placku z perníkového těsta. Nakoupili jsme 5 balení uší a rozjeli se k hranicím přes Rožnov, Horní Bečvu až na přecho Bílá-Bumbálka. Horší cestu jsem pro náš astmatický motor 1.9 D vybrat nemohl. Kopec byl vysoký, cesta táhlá, ale aspoň jsem si otestovali, jaké to bude s tímhle motorem v Tatrách.

Sjezd z kopce dolů už byl v pohodě, se zařazenou čtyřkou si auto jelo ideální rychlostí a zanedlouho jsme byli v Žilině. Místo na spaní jsme našli v aplikaci Park 4 Night. Ze Žiliny to bylo pár kilometrů, sice dost rozbitou cestou, ale výhled stál za to.

Shodou okolností večer dorazil ještě jeden český Transporter (Multivan), takže jsme prohodili pár slov a domluvili se na ranní prohlídku vozidel pro načerpání inspirace pro úpravy. Ráno jsme prohlídli auta, pokecali a vydali se každý svou cestou.

Cestou jsme najeli 1413 km

Dalším bodem naší cesty byla Bešeňová. Cesta z Žiliny kolem řeky Váh je opravdu moc krásná. Celou dobu nás z obou stran obklopovaly skály a podél cesty se vlnila řeka. Oběd jsme měli tentokrát na grilu u přehrady Krpeľany. Pár místních kolemjdoucích se poptalo odkud jsme, kam jedeme a co máme dobrého k jídlu. Všichni s úsměvem na tváři. Poté co jsme dojedli, nás čekala cesta na náš první a zároveň poslední hotel během celé cesty. Tím byl Thermal hotel Galeria v Bešeňové. Na parkovišti 4**** hotelu jsem se s Burákem cítil trochu nepatřičně, když většina aut patřila prémiovým značkám automobilů. V ceně ubytování jsme dostali vstup do saunového světa Bešeňová a také přístup do termálních hotelových bazénů. Saunový svět byl velký, vyzkoušeli jsme vířivku, páru, bylinkovou saunu a nakonec saunový ceremoniál. Jasně, kombinovat jednotlivé druhy saun a páry se nemá, jenže my toho prostě chtěli vyzkoušet co nejvíce. Po 3 hodinách v saunovém světě jsme chvíli poleželi v houpacích sítích na zahradě hotelu a před večeří jsme se ještě vykoupali v termálních bazénech. Pozor na plavky, můj bílý pruh na nich se podezřele zbarvil hnědou barvou :-)

Noc v luxusu byla příjemná změna, neříkám že to bylo lepší než v Burákovi, ale spalo se hezky. Ráno nás ještě čekala velká snídaně a pak už cesta kolem Liptovské Mary.